Účtenková loterie k EET

V rádiu jsem zaslechl, že tzv. účtenková loterie má být volebním hitem jedné nejmenované politické strany. To mě překvapilo. „Nechápu“, říkám si: „Jak může někdo chtít lákat voliče na to, že budou dostávat dary a peníze za to, že donášejí?“ Vyrůstal jsem ještě v minulém režimu, ve kterém bylo donášení častým jevem, ale přesto pokud někdo ve škole žaloval, byl v kolektivu velmi, velmi neoblíbený. Nakonec jsme mu to jeho donášení vždy dali sežrat.

Možná vysvětlím, jak má fungovat účtenková loterie. Půjdete nakoupit do oblíbeného krámku ranní pečivo a kávu a dostanete účtenku s kódem EET. Tu pak pošlete ke slosování. Samozřejmě, že provozovatel loterie, musí účtenku zkontrolovat, zda má správný kód EET a zda a souhlasí s účtenkou zaslanou elektronicky finanční správě. Jste vlastně takovou její prodlouženou rukou a pomáháte kontrolovat vydávání účtenek.

Cílem „Účtenkovky“, jak se bude loterie jmenovat, je motivovat lidi, aby trvali na vydávání účtenek, a tím se zvýšil výběr daní pomocí elektronické evidence tržeb.

Prostě jedni budou prodávat zboží nebo poskytovat služby a všichni jejich zákazníci je budou kontrolovat, zda nešvindlují a nezapomínají vydávat účtenky s kódem EET. Neumím dopočítat kolik to bude stát a kolik to přinese. Neumím odhadnout kolik lidí opravdu něco vyhraje. Vlastně to ani není, žádná výhra, protože fakticky nevkládáte žádný vklad. Prostě se bude losovat, z těch, co donesou účtenku ten šťastný, který bude obdarován. Neumím ani odhadnout kolika podnikatelům bude vadit, že každý jejich zákazník má právo je zkontrolovat, zda správně platí daně. Představa, že každý Váš zákazník je zároveň Váš kontrolor je velmi depresivní. Určitě těch naštvaných podnikatelů bude víc než těch šťastných výherců.

Přijde mi zvláštní i volební heslo: „Pojďme na sebe hromadně donášet a všichni u toho buďme šťastnější“.

Ivan Fučík

Čas

K napsání tohoto blogu mě inspirovala kolegyně svým úvodníkem o nesmyslnosti přechodu na letní čas. Mám totiž na čas trochu jiný pohled. Jaký? Na rozdíl od ní, jsem přesvědčený, že čas neexistuje. Čas je jen iluzí. Čas je iluzí lidské mysli. Přesvědčit se mě jí o tom, nepodařilo. Ale když jsem ji položil dvě otázky, na které mi dala protikladné odpovědi, znejistěla a doporučila mi, abych na téma času napsal raději blog a do jejího článku nezasahoval. 

Na otázku, zda zažila někdy minulost, řekla: „Samozřejmě, že ano“. Na otázku, zda zažila minulost jindy než v přítomném okamžiku, řekla, že ne. Stejně odpověděla i v případě budoucnosti a dodala: Samozřejmě, že existuje budoucnost, vždyť si ji každý představujeme a chováme se podle toho jaká chceme, aby byla!

No a kdy si tu budoucnost představujeme, v budoucnosti, nebo tady a teď? 

Existuje vůbec minulost a budoucnost? Neexistuje. Je to logické, vše co prožíváme se děje v přítomném okamžiku, minulost je projekcí informací uložených v paměti v přítomném okamžiku. Budoucnost jsou představy naší mysli, též v přítomném okamžiku. Když minulost a budoucnost sama o sobě neexistuje, nebo vlastně existuje jen v naší mysli, tak vlastně neexistuje ani čas, ve kterém se vše odehrává. Čas totiž existuje také jen v naší mysli. Vše, co se děje okolo nás i v nás si promítáme v mysli. Čas je jen iluzí, kterou lidská mysl vytvořila. Nevěříte? Taky mám problém uvěřit něčemu, co mám naučené, čemu všichni ostatní věří. 

Všichni ale iluzi o čase, nevěří nebo nevěřili. Třeba Einstein o čase prohlásil, že je relativní a záleží, kdo a kde ho sleduje. Jednomu pak ten stejný čas běží rychleji, než tomu druhému. Jinak by neplatilo, že těm, kteří cestují rychlostí světla plyne čas pomaleji. I Buddha si o čase myslel své: "Nevětší problém je v tom, že si myslíš, že máš čas”. Nakonec i Ježíš prohlásil: “ Nepečuj o zítřek. Dosti má dnešní den na svém trápení.”

Kdo má pravdu? Existuje čas? Odpověď ať si každý najde sám. Já jsem Vám jen chtěl sdělit, že možná čas neplyne tak jak nás to učili.

Ivan Fučík