5. dubna 2018

Digitální (r)evoluce

Photo by Brxxto on Unsplash
Ať se kolem sebe podíváme kamkoli, čím dál častěji se setkáváme s digitalizací. 

Zboží nakupujeme v internetových obchodech, aniž bychom vystrčili paty z domu, schůzky často řešíme po internetu přes různé chatové aplikace, pojistné smlouvy uzavíráme online bez nutnosti zajít osobně do pojišťovny, faktury za poskytnuté služby vystavujeme a zasíláme elektronicky, dokonce i firemní nástěnka se přesunula na intranet a daňová přiznání k dani z příjmů jsme tento týden podali jak jinak, než elektronicky. Tento výčet bych mohla rozšiřovat skoro až do nekonečna. Ano, samozřejmě se věci dají dělat i „postaru“, ale ani ten nejzarputilejší „papíromilec“ se nakonec digitalizaci nevyhne. Svět se zkrátka mění a my se musíme měnit s ním.

Na současný vývoj již začaly reagovat i finanční správy po celém světě, kdy je znát, že citelně přitvrzují ve zdaňování elektronických, zejména softwarových, produktů. Začíná pomalu platit zásada, že co se dříve v dané zemi nedanilo, na to si nyní, nebo v blízké budoucnosti, zahraniční finanční správy chtějí „šáhnout“. Své zkušenosti s tím máme například v Brazílii či Mexiku.

Na evropské úrovni se nyní řeší návrh nové směrnice týkající se zdanění příjmů z digitální ekonomiky. Představitelé Evropské unie odhadují, že podniky využívající digitální obchodní modely odvedou na daních z příjmů skoro o 14 % méně než podniky založené na tradičních obchodních modelech. Více se můžete dočíst v článku Štěpána Osičky Daňová (r)evoluce v digitální ekonomice. Evropská unie si slibuje, že od roku 2020 budou navrhované novinky implementovány do daňového práva jednotlivých členských států. Termín je to vzhledem k ožehavosti tématu poměrně brzký a troufám si říci, i nepravděpodobný, ale nechme se překvapit.

Dále se v tomto čísle můžete dočíst o nejčastějších chybách, kterých se podnikatelé dopouští v oblasti DPH při obchodování se zahraničím. Pevně věřím, že se najdete na té správné straně barikády a pokud náhodou ne, kontaktujte autora článku Milana Koláře.

Na řešení daňových „odpočtů“ už je sice trochu pozdě, ale článek Ivana Fučíka k darům na dobročinné účely poskytnutým členům rodiny jistě přečtete jedním dechem.

Přeji Vám příjemné čtení a pohodové jarní dny.

Daniela Císařovská

23. března 2018

Internet ví přece všechno!


Ještě před pár lety jsem musela odevzdávat daňové přiznání na růžovém formuláři. Pokaždé koncem března jsem na příslušném úřadě stála frontu k příslušnému okénku, kde příslušná úřednice nacvičeným pohybem štemplovala originál i kopii. Dneska můžeme daňové přiznání poslat přes internet. 
Není to tak dávno, co jsem kupovala zadní hovězí, rajčata a toaletní papír v obchodě, dneska v e-shopu na internetu. Kurýr mi nákup odveze až do domu. 
Když jsem potřebovala k lékaři, zvedla jsem telefon a objednala se. Dneska zapnu počítač a objednám se přes webové stránky na internetu. 
Internet se rozrůstá, počet webových stránek denně přibývá. Webové stránky zakládá kdekdo. Firmy, obchody, úřady, umělci, sportovci, daňoví poradci, politici, restaurace, vinárny, lékaři, média, nemůžu vyjmenovat všechny subjekty. Každý chce mít zajímavé webové stránky, hlídá si design, informace, aktuálnost. Pro nikoho to nebyla povinnost, byla to spíš radost. Od 1. 1. 2014 je tomu jinak. Povinnost založit si webové stránky mají všechny akciové společnosti. Musí na nich zveřejňovat údaje stanovené zákonem, a jak víme, neznalost zákona neomlouvá. Neexistuje, aby společnost neměla vlastní internetové stránky. Nemá-li akciovka webové stránky, dopouští se porušení povinnosti a může dostat pokutu až sto tisíc korun.
V článku Ivana Fučíka „Povinnost akciových společností zveřejňovat údaje na vlastní internetové stránky“ najdete podrobnosti o této problematice. Autor v závěru článku pokládá tři dotazy, na které jsem marně hledala odpověď. A světe, div se, nenašla jsem ji ani na internetu, který ví přece všechno!
Já k těm třem přidám další dotaz: Jaká povinnost z moci úřední na nás čeká jako další v pořadí? Jmenujte alespoň tři.
Pokud znáte odpověď na některou z otázek, napište ji a pošlete. Výherci dostanou hodnotnou cenu a jejich jména zveřejníme v dalším čísle oblíbeného newsletteru FP info.
Příjemné jarní dny!
Mercedes Wimmerová



8. března 2018

Už zase vidím růžově!

Vyplnit růžový daňový formulář je pro mě každý rok nepředstavitelná dřina. Nevím, kam napsat jaké číslo, kam nic nepsat, kam co odnést, kam co poslat. Plahočím se jak schlíplá koroptev ke své daňové poradkyni a mumlám u dveří cosi o tom, že mám depku z růžového papíru, který jí třesoucí se rukou podávám.

To zvládneme, utěšuje mě pokaždé, když s oroseným čelem usedám na židli proti ní a vytahuji jeden doklad za druhým. Letos mě dostala svým velkým optimismem do kolen. Ani neotočila hlavu od počítače, kde vyplňovala kolonky mého daňového přiznání a přitom švitořila: A to víš, že v římské říši se platily daně třikrát za rok? V lednu, v květnu a v září? No vidíš, nevíš! Lidi platili daň skoro ze všeho, z pozemků, z lodí, z otroků, z koní a z příjmů. Buď ráda, že nemáš otroky, lodě ani koně a že platíš jenom jednou za rok.

Při pomyšlení, že bych růžové papíry měla vyplňovat třikrát za rok, se mi ještě přitížilo a trochu mě to její povídání uklidnilo. Když si tak vzpomenu, že ještě před pár lety jsem obíhala každý březen finanční úřad, zdravotní pojišťovnu a sociálku. Dneska stačí všechno poslat elektronicky. Při vzpomínce, jak jsem tehdy stála na berňáku dlouhou frontu jak na banány za totáče, a v ruce držela růžový formulář a deset příloh k tomu, a to všechno ve dvou stejnopisech, tak mi přejede po zádech mráz. Stála jsem ve frontě mezi živnostníky, kteří telefonovali, spěchali, psali, svačili a hlídali, aby je nikdo nepředbíhal a ještě se stačili hádat s těmi, kteří „drželi místo“ dalším kolegům. Sledovala jsem to s ledovým okem a jenom myslela na to, co si mám u okénka nechat potvrdit, jaké dokumenty dodat, co kam odnést, a kdy a kde zavírají podatelnu. Hlavně ať na mě nikdo nemluví, jinak všechno zapomenu a celý kolotoč začne znovu!

Lámala jsem rekordy při obíhání úřadů a sama sebe předbíhala. Tomu je konec. Elektronicky, doma, v teple a s mojí daňovou poradkyní to jde skvěle. A pouze jednou za rok! Radím vám, zařiďte si to taky tak.

V klidu si přečtěte naše aktuální číslo a text Šárky Veselé o Daních z příjmu, Změnách ve zdaňování fyzických osob, nebo rozhovor s kadeřníkem, který bojuje za vlasy krásnější.

A nehoňte se, nechte daně na svých daňových poradcích, je to jejich práce. Nebudete se potit ani vy ani oni. Užívejte si krásné březnové dny!

Mercedes Wimmerová



27. února 2018

Počítač se učí číst, psát i poslouchat


Přijde Vám to jako velmi příjemné zjednodušení, když píšete a počítač váš text hned kontroluje a opravuje nejen chyby, ale i překlepy? Diktujete svoje esemesky? Povídáte se se svým mobilem?

To všechno jsem dlouho bral jako vymoženosti techniky a moc jsem se nezamýšlel nad tím, co za tím stojí. To platilo až do chvíle, kdy jsem na přednášce Komory daňových poradců slyšel, jak jeden kanadský software vyhodnocuje daňovou judikaturu.
Zjednodušeně řečeno mu dáte přečíst váš případ, on ho porovná s judikáty, které si přečetl již dříve a vyhodnotí, jak by soud ve vašem případě rozhodl. Na rozdíl od člověka počítač zvládne načíst všechny judikáty a je schopen si je všechny pamatovat. Nevím, zda jste někdy četli judikáty, ale porozumět jim není jednoduché a vyhodnotit je ve srovnání s jinými judikáty je práce pro zkušeného daňaře.

Protože mě to zajímá, začal jsem pátrat, jak se počítač může naučit rozumět textům. Setkal jsem se s termíny jako „Artificial Intelligence“, „Deep Learning“. Všechno je o tom, jak naučit počítač přemýšlet. Budete se možná divit jako já, ale je to realita dnešní doby. Počítač opravdu můžete naučit přemýšlet! Někoho z toho může až mrazit, ale pokrok nejde zastavit.
Jednou z oblastí výzkumů je naučit počítač číst. Správnější by bylo říct naučit software číst. Výsledky takových výzkumů využíváte pokaždé, když zadáte do Google frázi k vyhledání. Způsob, jak software přečte a vyhodnotí Vaší frázi, se podobá práci lidského mozku při vyhodnocování dotazů. Už to zdaleka není pouze o porovnávání jednotlivých písmen v řadě.

Víte co je „Word Embedding“?  Je to technika modelování jazyka tak, aby ho počítač dokázal pochopit. Způsobů a metod je mnoho. Některé vycházejí z knih, podle kterých se učí číst děti. Lidé učí počítače číst a rozumět textům tak, jak jim rozumí oni sami. 

Takže se už teď můžeme těšit na to, co nám přinese další průmyslová revoluce, která, pokud jste si ještě nevšimli, už začala.

Ivan Fučík

18. února 2018

Ester Ledecká - cokoliv je možné


Překvapená Ester Ledecká po dojezdu do cíle
iSport: „Ester Ledecká překroutila realitu, když za pálícího slunce na modré obloze dojela do cíle olympijského super-G v Čongsonu a na tabuli jí bliklo číslo 0,01 v zelené barvě. A u toho velká červená jednička“.

„Dojela jsem dolů a říkám si: mejdan skončil. Já za největší mejdan totiž považuju jízdu dolů. Tu si jdu vždycky užít. Koukala jsem na tu tabuli a říkala si, že to je nějaký omyl, že to přehodí. Třeba přihodí jen vteřku a bude to dobrý, vteřka za první... Tak jsem tam stála, lidi furt řvali a nic se nedělo“. 

Ester už pochopila, že je první
Ester Ledecká nepřekroutila, ale vytvořila realitu, když na vypůjčených lyžích vyhrála nad všemi esy světového lyžování. Proč se jí to povedlo? „Nebojí se rychlosti, má obrovský cit pro skluz, a jakmile se s lyžemi něco děje, hned to řeší. Když chcete a dáváte tomu všechno, cokoliv je možné. Jen to stojí hodně slz a potu a Ester tomu dává neuvěřitelně moc.“ Říkal na vysvětlenou sedmatřicetiletý bývalý sjezdař a její poradce Ondřej Bank.

V čem byla v sobotu lepší než její soupeřky? Měla čistou hlavu a jela si závod užít. A takhle to dopadlo, podívejte se, jak byla sama překvapená.

Ivan Fučík



12. února 2018

Co hledat v pohledávkách?

Až dosud jsem chodila nakupovat s hlavou plnou věcí, které nutně musím koupit. Od včerejška chodím nakupovat s tím, že tvořím pohledávky. Na pár vteřin se stávám dlužníkem a na pár vteřin věřitelem. V prvním případě, když mám v košíku nezaplacené zboží, ve druhém případě když čekám, až mi pokladní vrátí zpět peníze. Myslíte, že jsem se zbláznila? Ne, to fakt ne. Jenom jsem si přečetla článek o pohledávkách a připadám si zase o něco chytřejší. 

Jsem zvědavá, s jakými myšlenkami půjdete na nákupy, až si článek „Všechno co potřebujete vědět o pohledávkách“ přečtete také! Nakupování mě začalo bavit. Přesněji řečeno výměna zboží za peníze a tvoření pohledávek. Téma pohledávek nechci bagatelizovat. Je to hodně složitá problematika a netýká se pouze nákupů. 
Výměna za peníze je pokaždé riziko v tom smyslu, že na jedné straně se v jednom okamžiku ocitnou peníze i zboží. Dřív to bylo pěkně z ruky do ruky. Můj děda říkal, že stačilo, aby si chlapi v hospodě potřásli rukama a obchod byl uzavřen. Jednoduše jelito-kopyto-platíto. Neznáte? My jsme to na základce používali často. To byly obchody! Dneska se místo třepání rukama sestavují dlouhé smlouvy, podepisují se před notáři a každá strana dostává jedno paré. A nedej bože, když jedna strana svůj závazek nedodrží. To jsou pak pěkné soudní tahanice! Lidi si prostě nevěří tak jako dřív. 
Přeji krásné dny a pohodové lidi kolem sebe! Jo, a bez hledání vzájemných pohledávek!

Mercedes Wimmerová




24. ledna 2018

Úvodní slovo pro FP Info 2/2018 - eRočko


Vážení profesionálové,
a je to tady. Leden. Snad nejhorší měsíc v roce pro nás profíky na poli účta, auditu a daní. Už za sebou máte mzdy a měsíční závěrku? A co teprve roční závěrku? Časové rozlišení a dohady? Ne? Reporty, příprava podkladů pro auditora? Daňař tvrdí, že nestíhá? Tipuji, že o DPH a kontrolním hlášení nechce nikdo ani slyšet.

A situaci, kdy se v tomto období setká profesionál s naprostým laikem znáte? Co třeba setkání pokladní a zaměstnance s nově nalezeným dokladem, který očividně patří do vyúčtování za prosinec nebo nedoplněný konečný stav u poloviny nádrží služebních aut....?

V mé předchozí praxi, kdy jsem pracoval jako ekonomický ředitel několikamiliardové společnosti s více než 1300 zaměstnanci, byl takovou situací růžový formulář ročního zúčtování daně. Setkání mzdové účetní pod novoročním stresem s několika stovkami spíše méně nadšených zaměstnanců, Vám s největší pravděpodobností zaručuje další kladné body.  Jednoznačně posílíte komunikaci v kuchyňkách o finančním oddělení, o Vaší osobě zodpovědného ředitele nemluvě a nedej bože, že Vás čeká interní dotazník spokojenosti s prací Vašeho oddělení. Takže jednáte se mzdovkami (pro menší profíky vysvětlím: mzdovými účetními), připravujete interní komunikaci zaměstnancům, žádáte o podporu kolegy. Prostě se snažíte zdolat další problém z jejich nekonečné lednové řady.

Do dnešního dne mě stále udivuje, že si někdo nedal tu práci a při všech těch nových softwarech, intranetech, chatech, plánovacích nástrojích a podobně, si neusnadnil práci a nevytvořil systém, který by této situaci zabránil. Přece stále tvrdíme, že zaměstnanci jsou to nejcennější ve firmě. Neúnavně hledáme stále nové a nové benefity jak zaměstnance udržet u „strojů“, nebo jak je naopak nalákat do našich firem. Místo toho je trápíme růžovými formuláři, kterým tak tak sami rozumíme a nutíme je jednat s lidmi, kteří mluví odborným čili nesrozumitelným jazykem. Nakonec se Vás zeptám, kolik z Vašich zaměstnanců od Vás dostane výsledný přehled z oné „růžovky“?

Mám pro Vás tip. Podívejte se na www.erocko.cz , třeba Vás při tom všem shonu povzbudím.

Pěkné čtení.

Milan Smutný