26. února 2017

Probuď se a drandi

foto Matt Duncan
„Probuď se a drandi“,  může to být plán na další den, může to být životní moto,  může to být i název knihy, knihy, která Vám ukáže cestu k Vašemu cíli. Jaký cíl v životě máte?

Hledám klid, hledám štěstí, hledám lásku, hledám ticho, hledám mír a pokoj, nebo také hledám boha, hledám odpuštění, hledám osvícení, nebo hledám sebe sama!  

Také to hledáte?  Je to ten Váš cíl?

Je spousta cest, které k tomu cíli vedou. Každý máme tu svoji cestu, kterou musíme jít. Ti šťastní dojdou. 

Mám takový cíl. Chci se probudit ze snu, co ho považujeme za skutečnost. Chci se probudit ze zmatku a ze všech změn okolního světa, probudit se ze svých myšlenek a představ,  probudit se ze svých pocitů a nálad, ze svých tužeb, ze svých splněných a nesplněných přání, chci se probudit z každodenního úprku, shonu a stresu. Už konečně chci najít KLID.

Jak si to představuji? Jednou ráno se probudím a pochopím. Budu vnímat jen ten klid ve mě, klid okolo. Ticho bude všude zářit a prosvítat. TICHO, KLID, MÍR a LÁSKA bude ve všem a všude.  Ze svého ticha budu vnímat okolní svět. Bude  stále zmatený a plný stresu, ale okolo všeho zmatku bude zářit to TICHO, ten KLID a MÍR a LÁSKA.

Představte si, že to budete vnímat stejně a potkáme se.  Krásná představa.... J . A představte si, že to tak budou vnímat všichni. Takový bude jednou náš svět.

Ivan Fučík




24. ledna 2017

Daňová regulace a Taoismus

foto Rodion Kutsaev
Sleduji pozorně vývoj v oblasti daňové regulace v posledních několika letech. Stejně tak mě zajímají staré moudré texty. Je až s podivem, jak se rady starých mistrů hodí i do dnešního světa. Svět dnešní doby je globálnější, rychlejší a stále složitější. Složitost daní roste stejně rychle jako složitost světa. Roste i rychlost a šíře regulace všeho chování společnosti. To, k čemu dříve stačila morálka a dobré mravy, se dnes musí regulovat zákonem nebo alespoň vyhláškou. Zrychluje a zesložiťuje se i daňová regulace. Takové vystavení paragonu vyžaduje dnes málem střední školu. Paragon musí mít náležitosti zákona o účetnictví, náležitosti zákona o DPH a po zavedení EET i souhlas státu s jeho vystavením.

Za povšimnutí stojí i tempo, jakým státy zrychlují při mezinárodní daňové regulaci. To, co se v 60 letech implementovalo do zákonů a smluv (například do smluv o zamezení dvojího zdanění) desítky let, trvá dnes roky nebo měsíce. Mezinárodní spolupráce finančních úřadů a mezinárodní výměna informací, dnes i automatická, je na denním (ročním) pořádku.

Regulace, regulace a regulace je to, co slyšíme stále. Pokud něco nefunguje správně, uděláme zákon, aby se to napravilo. Zákon je napsaný slovy a nemůže nikdy postihnout všechny situace, které přináší život. Kromě toho, zákony píšou lidé, takže i zákony obsahují chyby. Chyby musí praxe objevit a zákonodárce následně opravit. Takže než se zákon i s pomocí judikatury usadí, trvá roky. Pokud se ale v překotném tempu doby zákon změní dříve, než se stačí usadit, regulace nepřináší očekávané efekty. V daních to samozřejmě platí také. O to více, že jsou politickými stranami používány jako nástroj na získání hlasu voliče. 

Dnes již daně nereguluje jen stát, ale i mezinárodní společenství, jako Evropská unie nebo OECD. Zájem státu dokážeme někdy sledovat a pochopit, ale zájem Evropské unie je sledovat těžké. Projevují se v něm zájmy různých států nebo skupin států. Takže kolikrát jsme regulováni, a ani nevidíme a nechápeme smysl. 

Co platí o regulaci obecně? Přílišná regulace obvykle kýžené výsledky nepřináší. Našli bychom i příklady z historie, jako byla prohibice, která určitě k omezení pití alkoholu nepřispěla, naopak probudila v některých jedincích nekalé zločinecké ambice. Takže z malého boje proti alkoholu, byl nakonec velký boj proti mafii.

Zakladatel taoistického učení Lao-c´[1]říká: „Tam, kde je vláda spíše liknavá, lid zůstává poctivý, tam, kde je vláda bystrá a pozorná, lid začne chytračit“. A také říká: „Hlad lidu pochází z toho, že jeho vrchnost spolykala příliš mnoho daní, odtud ten hlad. Je obtížné dobře řídit, protože vrchnost příliš zasahuje a stará se pouze o své blaho. Proto je obtížné společnost dobře řídit“. 

Vraťme se k daním, které nakonec paradoxně pomohly k zatčení největšího zločince z dob prohibice, Al Capona. Ptáte se, zda bude regulace pokračovat? Potřetí ocituji Lao-c´když radí svým panovníkům, jak vládnout: „Při spravování lidí a při službě nebi není nad hospodárnost“. Pokud se vládci od doby, kdy žil Lao-c´ (cca před 2500 lety) nepoučili, nelze se domnívat, že se to stane nyní. Stát nebývá dobrý hospodář. Politici v dnešní době víc než v minulosti myslí hlavně na svůj blahobyt, a ne na blahobyt lidu. Novými a „dokonalejšími“ nařízeními a zákazy se marně snaží řídit běh života společnosti. Dělají tak život všem složitější. Radit jim, že je to zbytečné, jak je vidět z historie, nemá moc smysl. Stejně tak nemá moc smysl se rozčilovat, že tak činí. Má ale smysl říct nahlas, že přespřílišná regulace není správná cesta.

Ivan Fučík




[1] Lao-c´ Tao Te Ťing

6. ledna 2017

JAKÝ BUDE ROK 2017?

foto Annie Spratt
Taky jste všem popřáli šťastný a veselý nový rok? Pokud jsme si to všichni přáli a toto své přání umocnili, tím, že jsme to přáli i všem okolo sebe, tak pak přece musí rok 2017 být šťastný a veselý? Nebo tady tzv. zákon přitažlivosti neplatí?  Neplatí ani Buddhova slova, že „všechno co jsme je výsledkem našich myšlenek“?
Možná je problém v tom, že každý si pod pojmem štěstí představuje něco jiného než zrovna Vy. Něco jiného za štěstí považuje ten kdo Vám popřál i tomu komu jste popřáli Vy. Dobře, že veselost chápeme většinou podobně, takže rok 2017 bude určitě veselý.

Co nás čeká na poli účetnictví a daní?
Budou volby do poslanecké sněmovny, takže lze očekávat politický boj o hlasy voličů. Daně jsou vděčným tématem, takže pravice je bude chtít snižovat a levice bude chtít zvyšovat daně bohatým.  Bude velmi zajímavé sledovat návrhy jednotlivých politických stran.

V oblasti mezinárodních daní, neboli daní v mezinárodním kontextu, bude rok 2017 zajímavý z mnoha důvodů. 30.9.2017 dostane česká finanční správa první elektronicky zpracované informace o účtech Čechů v zahraničí v rámci tzv. automatické výměny informací.

Určitě budou pokračovat aktivity Evropské komise v boji proti přesouvání  základu daně a daňovým únikům korporací. Bude pokračovat diskuse na úrovni EU o tzv. jednotném základu daně pro společnosti. Jde snahu stanovit pro všechny společnosti podnikající na území EU jednotný algoritmus výpočtu základu daně. Sazba daně má zůstat v kompetenci jednotlivých států, alespoň prozatím.

Budou pokračovat aktivity v oblasti zvyšování daňové transparentnosti pro korporace. Bude se rozšiřovat mezinárodní administrativní spolupráce a výměna informací o daňových subjektech mezi daňovými správami a to nejen v rámci EU.

Na domácím trhu je nutné počítat s dalším zaváděním EET, s pokračováním boje daňové správy proti daňovým únikům v oblasti DPH. Lze také očekávat více kontrol zaměřených na oblast tzv. transferových, neboli tržních cen.

V měnové politice očekáváme zastavení intervencí ČNB v neprospěch české koruny. Pokud k tomu opravdu dojde, lze očekávat zpevnění koruny.

Změnou v účetních předpisech je výrazné snížení limitů pro povinnou konsolidaci skupin podniků. Další změnou je zavedení nového členění rozvahy a výsledovky. 

Přeji i Vám šťastný a veselý rok 2017


Ivan Fučík

18. listopadu 2016

Klid

foto Chelsea Bock
Všichni se snaží zbavit stresu. Hodně lidí hledá klid. Většinou hledáme klid okolo sebe. Hledáme klidné místo na bydlení, klidné místo na dovolenou, na odpočinek, klidné místo na práci, klid chceme mít doma ... . Chodíme za klidem do lesa, do přírody. Klid sice čas od času někde nacházíme, ale málokdy je trvalý.

Někteří z nás pochopili, že klid je potřeba hledat ne okolo sebe, ale v sobě. Když začnete opravdu hledat klid v sobě, přijdete na to, že ve Vás také žádný klid není. Oči neustále něco sledují, když je zavřete slyšíte najednou spousta zvuků, špatné pocity se střídají s dobrými a myšlenky se honí hlavou jedna za druhou. Říkáte si, ani v sobě nemohu najít, žádný klid?!

A právě když pochopíte a vnitřně přijmete, že NIC NENÍ V KLIDU, ani Vy ani Vaše okolí, objeví se ve Vás ten KLID, co jste ho nikde nemohli najít.

Ivan Fučík

29. září 2016

Má Apple ze svých příjmů v Evropě platit daně?

foto Yuanbin Du
Pokud vám někdo položí tuto otázku, určitě odpovíte: „Ano, samozřejmě, že má, vždyť všichni mají povinnost platit daně z dosažených zisků“.

Ale co když se zeptám: „Je správné platit víc daní, než stanoví zákon?“ Na tuto otázku si dovolím odpovědět naším mottem za Vás: „Není nic nečestného na uspořádání svých záležitostí tak, aby daně byly placeny v co nejnižší možné výši. Každý tak činí, ať bohatý či chudý. Nikdo nemá povinnost platit více, než vyžaduje zákon. Daně jsou vynucené poplatky, nikoliv dobrovolné příspěvky. Daně jsou dané zákonem a nejedná se o dobrovolné příspěvky“.

Evropská Unie kárá Irsko, že poskytlo společnosti Apple neoprávněnou státní podporu, ve formě daňové úlevy z daně z příjmů právnických osob. Ta, pro informaci, v Irsku činí 12,5%.  Tímto pak Irsko porušilo jeden ze základní principů EU – pravidlo rovného konkurenčního prostředí, neboť poskytlo konkurenční výhodu Applu.
Důvodem a pravidlem pro poskytnutí státní podpory je podpora méně rozvinutých regionů, včetně podpory zaměstnanosti v těchto regionech a zároveň zachování rovného konkurenčního prostředí na Evropském trhu, jehož velikosti využívá i Apple pro svůj prodej. Jakákoliv jiná forma státní podpory je zakázaná.
Podle pravidel EU, poskytlo Irsko dotaci ve formě odpuštěné daně bez souhlasu EU a v rozporu s výše uvedenou zásadou. Evropská komise chce, aby Irsko tuto dotaci zpětně zrušilo a Apple doplatil daň za uplynulých 10 let ve výši 13 biliónů EUR

Apple má podle EU doplatit daně, i když paradoxně žádné nedluží. Hlavním argumentem zastánců tohoto doplatku je, že Apple ze svých tržeb v Evropě fakticky nezaplatil daně, respektive platil daně ze zisku ve výši 1% z tržeb, nebo dokonce 0,005% v roce 2014.

Takovou nízkou sazbu mu umožnila speciální struktura přezdívaná Dvojitý irský dip(double Irish dip) v kombinaci se speciální dohodou Irského státu se společností Apple z roku 2007. Protože Apple nedistribuuje své zisky do USA, nezaplatil daň ani v USA.

Asi se shodneme na tom, že není fér, že Apple využil své ekonomické síly k tomu, aby v Evropě platil jen minimální daň z příjmů. Na druhé straně Irsko určitě  neudělalo dohodu s Applem v roce 2007, aniž by mu to přineslo ekonomický užitek. Apple zaplatil daně ve výši stanovené zákony.  Nic neporušil. To, zda bude „potrestán“ za to, že využil situace a své ekonomické síly, uvidíme. V každém případě však musíme do budoucna počítat s enormní snahou politiků, a to nejen v EU, zamezit do budoucna možnosti uzavírat státům EU podobné dohody, které umožňují především těm největším tzv. optimalizovat daňovou zátěž.


Ivan Fučík

26. července 2016

V Polsku se mění pohled na daně

foto Michal G
V červnu na semináři ve Vídni organizovaném kolegy ze společnosti LeitnerLeitner vystoupila i zástupkyně polské poradenské společnosti MDDP se svým příspěvkem. V úvodu použila větu, která mě zaujala: „V Polsku se mění pohled na placení daně“. Způsobily to prý nejspíš firmy, které zneužily pravidla pro vytváření podnikatelských, daňových struktur ve svůj prospěch. Tím změnily pohled veřejnosti na důvod, proč se platí daně. Daně se platí nikoli pouze ze zákona, ale i ze soucitu a z morálky. Veřejnost to vnímá tak, že zahraniční firmy, které podnikají v Polsku, by měly v Polsku odvádět daně a přispívat tak k rozvoji polské společnosti.

Podnikání a firmy, a především ty mezinárodní, nejsou postaveny na soucitu a morálce. Jsou postaveny na základním pravidlu kapitalismu – maximalizace zisku. Ke zvýšení je nutné snižovat náklady. Daně jsou také nákladová položka. Snížení daně vede k většímu zisku, to je pohled kapitalistických společností. Takový pohled na daňovou zátěž je legální. Alespoň prozatím.

Náklady se plánují a plánovitě snižují, to je samozřejmě v pořádku, ale platí to i pro daně? Zde naráží zájem firem na zájem státu a veřejnosti. Firma má jiný zájem než stát a pokud firma svůj zájem přežene tak, jak se to stalo nejenom v Polsku, začne stát dělat protiopatření, která vedou k naplnění jeho zájmu.

Co se tedy právě děje? Státy začínají více regulovat daně, a to je situace, která platí nejen v Polsku, ale i v ostatních světových vyspělých státech, včetně České republiky. Často nyní slyšíme, že státy musí víc regulovat, aby omezily agresívní daňové plánování. Co je to agresívní daňové plánování? Kde je hranice mezi daňovým plánováním a agresívním daňovým plánováním? Na kom záleží odpověď? Na všeobecně převládajícím názoru proč platíme daně. A protože daně platíme ze zákona a názor, proč a jak se mají platit daně, se vyvíjí, lze očekávat i vývoj a změny zákonů, které budou změny důvodů placení daní reflektovat. Ačkoli nejsem zastáncem ekonomické regulace, rozumím, že v případě, že je ekonomická a daňová svoboda zneužívána, je dobré přijmout taková opatření, která vrátí daňový systém do nové rovnováhy, a která pomohou vytvořit nový základ svobodného a poctivého podnikání.

Ivan Fučík

14. července 2016

Koho zajímají v létě daně?

foto Epicurrence
Daně zajímají poplatníky nejvíc v okamžiku, kdy je musí platit. Proč by měly v létě někoho zajímat daně? Daňová přiznání k daním z příjmu jsou odevzdána finančním úřadům. Daň je zaplacena.

Když platím daně, mám pocit, že dávám státu něco ze svého. Část toho co jsem si vydělal, co chvíli patřilo mě platím státu. Málokdo platí daně rád. Někdo si říká: „Kdybych alespoň viděl, že stát s vybranými daněmi dobře hospodaří. To bych je pak platil raději.“ Takže když daň zaplatím, jsem rád, že na ni už nemusím myslet. To platí určitě pro většinu poplatníků.

Jinak je tomu na straně finančních úřadů. Oni teď musí zpracovat všechna podaná přiznání nebo, chcete-li, daňová tvrzení. Je zajímají daně právě možná nejvíc v létě. Na základě podaných přiznání rozhodují, co chtějí a musí zkontrolovat, jaké nejasnosti a nesprávnosti si budou chtít nechat doložit nebo vysvětlit.

Nechme jim jejich letní starosti s daněmi, je to jejich práce. My, myslím tím poplatníky, můžeme teď na chvíli hodit daně za hlavu a užívat si léta, přírody, dovolené a hlavně klidu.

Nechte myšlenky na daně na chvíli zavřené v šanonu a užívejte si letní pohodu.

Přeji vám krásné a klidné léto.

Ivan Fučík