Vánoční zamyšlení…… Co je to láska?

Láska je stav mysli. To je první, co mě napadne. Lásku nenajde ten kdo, hledá objekt lásky, ale ten, kdo hledá její zdroj. Když najdete zdroj lásky, najdete sebe sama. Pochopíte, že sami jste zobrazením opravdové lásky. Opravdová láska je spojena se svobodou mysli, těla a s velkou moudrostí.

Ten, kdo hledá lásku, protože ji potřebuje, jí nenajde. Nenajde ji, protože hledá uspokojení své potřeby lásky, nikoliv lásku. Nenajde ani její zdroj, nenajde sebe sama. Nenajde, protože hledá jinde, než se opravdová láska skrývá.

Vaše Ego, prostřednictvím Vaší mysli, nehledá lásku. Ego hledá uspokojení. Pokud Vám mysl, říká, že jste našli lásku, buďte opatrní, není opravdová. Mysl (Ego) nelze nikdy uspokojit. Mysl stále potřebuje novou činnost, nový objekt, který by ji vyřešil její nové a nové potřeby. I proto hledá lásku. Vztahy, které vnikají z takové lásky, často nevydrží dlouho. Až když oba partneři pochopí, že ten druhý tu není proto, aby uspokojil jejich potřeby, má jejich vztah šanci. Až když oba pochopí, že lásku musí hledat každý nejdříve v sobě,  a teprve potom ji mohou najít společně.

Pokud jste schopni žít bez jakékoliv potřeby, včetně potřeby lásky, objeví se láska sama od sebe. Nemusíte ji hledat, ona si najde Vás. Když Vás najde, začne z vás tryskat a začnete jí šířit okolo. Pak pochopíte, že jste našli opravdovou lásku. Jak to poznáte? Poznáte to, nebojte se. A poznají i ti okolo Vás.

Vánoce jsou svátky klidu, míru pokoje a Lásky. Užijte si je.

Ivan Fučík

Course in Miracles - Kurz zázraků

Každá myšlenka, kterou máš, každé slovo, které vyslovíš, každý pocit, který zažíváš, každý čin, který vykonáš, vychází buď z lásky nebo ze strachu.

Vesmír zná dvě základní emoce - lásku a strach. Proto i Ježíš v Bibli říká: "Rozhodnutí a činy řízené láskou fungují, rozhodnutí a činy řízené strachem nefungují". 

Zkuste se řídit tímto pravidlem a uvidíte, že funguje v osobním životě, v podnikání i v politice. Návod je jednoduchý. Až se budete příště o něčem rozhodovat, jen se zamyslete, chci to z lásky nebo ze strachu?

Rozhodnutí učiněná z lásky podporuje celý vesmír.

Ivan Fučík

Účtenková loterie

"Účtenkovka, co tomu říkáš jako daňový poradce? Souhlasíš nebo nesouhlasíš?" zeptal se mě jeden můj kamarád. "Nesouhlasím, víš proč? Ale to je celkem jedno, stejně to na věci nic nezmění!" odpověděl jsem. "Mě se to líbí, můžu něco vyhrát a sázení fakticky nic nestojí," reagoval kamarád. 

Začal jsem přemýšlet, proč se mi vlastně účtenkovka nelíbí. Nejdříve mě napadlo, že to je "udavačská loterie". To jsem ale zavrhl jako důvod, protože, když už obchodník účtenku s kódem vytiskne, je jeho účtenka evidovaná a není třeba ho udávat. "Udal" se sám. 

Možná to má přimět zákazníky, aby si o účtenky říkali. Ale to taky není důvod, vždyť se nyní všichni ptají: "Chcete účtenku?"

Na adrese účtenkováloterie.eu jsem důvod našel: "Účtenková loterie, bič na krácení tržeb". Následující text, vedle kterého se usmívá pan Babiš, jsem si musel zkopírovat, abych si ho v klidu mohl přečíst a porozumět mu. Stejně mu úplně nerozumím. Posuďte sami?

"Určitá forma EET pro ně vlastně už dávno platí: na rozdíl od hospod a restaurací v nich lidé většinou neplatí hotově, ale na účet, takže po obchodních transakcích zůstává elektronická stopa. Navíc by velká část tržeb do EET nespadla, analyticky by je tedy nešlo zpracovat." 

Textu nerozumím o to víc, že EET podléhají i platby bankovní kartou. Hledal jsem dál a z dalšího textu na webové stránce jsem pochopil, že stát podporuje účtenkovku, aby donutil nepoctivého obchodníka vystavit účtenku a tím vybral víc daní.  Hlavně pak od nepoctivého obchodníka s potravinami s nízkou cenou (asi mají na mysli vietnamské večerky) a od hospod a restaurací.

Aha už tomu rozumím, celý národ hraje spotřebitelskou loterii, kterou organizuje Ministerstvo financí o to, kdo nachytá nepoctivého vietnamského obchodníka s potravinami s nízkou cenou a malého hospodského, že mu nedal účtenku. A co to přinese mě? Došlo mi, že já to vlastně zaplatím, nejdříve vietnamskému obchodníkovi, který pokud nezavře, bude muset zdražit a pak i státu na daních, ze kterých je loterie financována. Doufám, že loterie přinese státu víc na daních, než ho bude stát účtenková loterie.

Ivan Fučík

Konec textilek v Čechách

Povím vám příběh o českých textilkách. Začal dřív, než jsem ho začal sledovat a věřím, že bude pokračovat. 

Poprvé jsem o textilním průmyslu slyšel na základní škole v zeměpise. Učili jsem se o rozvinutém průmyslovém odvětví, které zaměstnává hodně lidí, hlavně v pohraničních oblastech, kde historicky nebyla jiná práce. To platilo ještě v roce 1986, kdy jsem nastupoval do Centrotexu. Centrotex byl podnik zahraničního obchodu, který měl od státu monopol na vývoz a dovoz textilních výrobků. Centrotex vyvážel suroviny, přízi, látky, tkaniny, koberce, šaty, oděvy, klobouky a fezy. Pracovalo v něm hodně přes tisíc lidí. Z dnešního pohledu to bylo takové veliké obchodní oddělení celého textilního průmyslu v Čechách a na Slovensku. Po revoluci začal postupný úpadek. Většina podniků, které v té době vyráběly a vyvážely, dnes neexistují. Zanikaly staré značky a nepřežily ani ty nové. Ze 13 fabrik na výrobu koberců, zůstala jedna jediná.
Můj spolužák, který začal po revoluci šít košile, a v dobách největšího rozkvětu zaměstnával 40 šiček a švadlen, musel po nástupu levného čínského zboží svoji výrobu zavřít.

Tady můj příběh nekončí, po smutném začátku přijde dobrý konec. Textil v Čechách nezanikl. Vedle zajetých značek, které přežily stěhování výroby za levnou pracovní silou především do Číny, vznikaly nové značky, které jsou na trhu do dnes.

Nedávno jsem se setkal s jedním takovým úspěšným podnikatelem. Jeho podnik nese jeho jméno.  Svůj první výnos získal z prodeje kalhot obchodnímu domu Kotva, které si nechal ušít ve fabrice, kterou znal z praxe z vysoké školy. Měl jsem radost, že textilní průmysl v Čechách nezanikl. O podnikatelském příběhu Ladislava Blažka, který mimochodem 5. září 2017 módní přehlídkou věnovanou kolekci jaro/léto 18 otvírá svou pětadvacátou sezónu, si můžete přečíst v patnáctém čísle FP Info. Hezký zbytek léta!

Ivan Fučík

Dovolená, léto a daně

Konec června je v naší profesi spojen s odevzdáváním daňových přiznání za minulý kalendářní rok.

Je ro ten okamžik, kdy si říkáme: „další sezóna za námi. Kolikátá už?“. A objímáme se. Objímáme se, protože máme radost, že se všechno stihlo a všechny účetní závěrky a všechna přiznání jsou odeslaná na finančák. Znáte ten pocit, že máte hotovo, že už nic nemusíte? Na chvíli taky máme hotovo a můžeme odjet na dovolenou. Užít si léto a odpočinout si před další sezónou.

Letos to je potřeba. Mám pocit, že na podzim se nudit nebudeme. Proč? Koncem září se spouští první kolo, tak zvané „automatické výměny informací“. Pamatuje na diskuse okolo seznamu 1300 účtů německých klientů Švýcarské banky UBS, který v roce 2010 její bývalý zaměstnanec nabízel německé daňové zprávě za 2,5 mil. EUR? Takový seznam, a to nejen se Švýcarska, ale ze cca 135 zemí bude chodit české daňové zprávě vždy v září. Nebude potřeba ho bance ukrást, ale všechny banky a další finanční instituce ho budou zasílat automaticky ze zákona. Konec září, je datum, do kdy ho jednotlivé daňové správy států, které přistoupily k úmluvě o Automatické výměně informací, mají poslat té daňové zprávě, kde má majitel takového zahraniční účtu, nebo jiného finančního majetku svůj daňový domicil, nebo chcete-li česky, kde bydlí. Co s takovými seznamy udělá Česká daňová správa uvidíme na podzim. Daně budou zase středem pozornosti.

 

Na domácí scéně, přijdou změny v daních po volbách. A to na posledním daňovém balíčku stávající vlády s platností od 1.7.2017, ještě nezaschl inkoust.  Jaké změny v daňových zákonech přijdou po volbách? Nevím. Uvidíme, teď je čas užít si léto a dovolenou. Užívejte také,  tak jako já loni s Cleem, zasloužíte si to!

Ivan Fučík