Konec textilek v Čechách

Povím vám příběh o českých textilkách. Začal dřív, než jsem ho začal sledovat a věřím, že bude pokračovat. 

Poprvé jsem o textilním průmyslu slyšel na základní škole v zeměpise. Učili jsem se o rozvinutém průmyslovém odvětví, které zaměstnává hodně lidí, hlavně v pohraničních oblastech, kde historicky nebyla jiná práce. To platilo ještě v roce 1986, kdy jsem nastupoval do Centrotexu. Centrotex byl podnik zahraničního obchodu, který měl od státu monopol na vývoz a dovoz textilních výrobků. Centrotex vyvážel suroviny, přízi, látky, tkaniny, koberce, šaty, oděvy, klobouky a fezy. Pracovalo v něm hodně přes tisíc lidí. Z dnešního pohledu to bylo takové veliké obchodní oddělení celého textilního průmyslu v Čechách a na Slovensku. Po revoluci začal postupný úpadek. Většina podniků, které v té době vyráběly a vyvážely, dnes neexistují. Zanikaly staré značky a nepřežily ani ty nové. Ze 13 fabrik na výrobu koberců, zůstala jedna jediná.
Můj spolužák, který začal po revoluci šít košile, a v dobách největšího rozkvětu zaměstnával 40 šiček a švadlen, musel po nástupu levného čínského zboží svoji výrobu zavřít.

Tady můj příběh nekončí, po smutném začátku přijde dobrý konec. Textil v Čechách nezanikl. Vedle zajetých značek, které přežily stěhování výroby za levnou pracovní silou především do Číny, vznikaly nové značky, které jsou na trhu do dnes.

Nedávno jsem se setkal s jedním takovým úspěšným podnikatelem. Jeho podnik nese jeho jméno.  Svůj první výnos získal z prodeje kalhot obchodnímu domu Kotva, které si nechal ušít ve fabrice, kterou znal z praxe z vysoké školy. Měl jsem radost, že textilní průmysl v Čechách nezanikl. O podnikatelském příběhu Ladislava Blažka, který mimochodem 5. září 2017 módní přehlídkou věnovanou kolekci jaro/léto 18 otvírá svou pětadvacátou sezónu, si můžete přečíst v patnáctém čísle FP Info. Hezký zbytek léta!

Ivan Fučík