Finanční správa nakoupila mobily od firmy namočené do karuselového podvodu

„Finanční správa nakoupila mobily od firmy namočené do karuselového podvodu“, je titulek v pátečních Hospodářských novinách. Jde o to, že jedné uvedené firmě Finanční správa zaplatila DPH ve výši 335 tis. Kč a uvedená firma toto DPH státu zpět už neodvedla. V této firmě probíhala daňová kontrola DPH. Na základě této kontroly, vydala Finanční správa (FS) následně zajišťovací příkazy ve výši 254 miliónů korun. Uvedených 335 tis. Kč se tedy už do státního rozpočtu nedostane.

Z pohledu daňového práva je to zajímavá otázka. Zda FS mohla a měla vědět, že kupuje telefony (risikový arktikl z pohledu jejího vlastního nařízení) od podezřelého subjektu, jehož mateřská společnost má mimo jiné sídlo v daňovém ráji.

Článek byl zajímavý, protože se s podobnými situacemi setkáváme u klientů. FS je obvykle v situaci, kdy ona posuzuje, zda klient-plátce DPH jednal obezřetně v případech, kdy nakupoval tzv. risikové zboží (zboží se kterým se často provádějí tzv. kolotočové podvody). FS provádí tzv. znalostí test. Na základě zjištěných skutečností testuje, zda podnikatel věděl, mohl nebo měl vědět, že se jedná o podezřelý subjekt nebo podezřelý obchod. Pokud by se stejná situace stala u podnikatele, který nevědomky nakoupil mobily od nespolehlivého subjektu a stal se součástí kolotočového podvodu, FS by mu odpočítat DPH jistě nedovolila. Podnikatel by musel nést finanční zodpovědnost za svou podnikatelskou neobezřetnost. Musel by DPH, které si uplatnil na vstupu vrátit státu a zaplatit penále a úrok z prodlení.  

Řeknete si, chybu může přece udělat každý, státní úředník stejně jako podnikatel nebo jeho zaměstnanec. Za chyby se ale platí, nebo ne? Kdo platí za chybná rozhodnutí úředníků finanční zprávy? Kdo nese odpovědnost za chyby státních úředníků?  Řekl bych, že úředníci sami. Popřípadě jejich nadřízení, nebo dokonce nadřízení nadřízených, tedy politici. Oni fakticky hospodaří s jim svěřeným majetkem. A pokud hospodaří špatně nesou za taková rozhodnutí odpovědnost. Nebo by ji jistě nést měli. To už je ale práce pro jiné orgány státu, které mají za úkol prošetřit, zda bylo správně nakládáno se státním majetkem. A také je to práce novinářů, kteří by měli kauzu sledovat až do konce. Nevím jak vás, ale mě zajímá, zda v tomto případě udělal úředník Finanční správy chybu, kterou připravil stát o DPH. A pokud ji udělal, tak mě zajímá, jak za ní „zaplatil“. Jde přece i to, aby příště takové chyby on ani jiný státní úředník už nedělal. Chci to vědět také proto, abych mohl změnit svůj názor, že stát není dobrý hospodář.

Ivan Fučík 

14. května 2017

https://commons.wikimedia.org/wiki/File:2015_01_karusel_mapa.JPG#/media/File:2015_01_karusel_mapa.JPG

Za co všechno mohou daně?

K profesi daňového poradce patří sledování všeho, co se daní týká. Patří to k naší práci a je to obvykle i naše hobby. U politiky to tak není. V zásadě není zajímavá a k naší práci není potřeba vědět detaily z politického dění. Poslední týden se ale politika a politici točí okolo daní, nebo se daně točí okolo politiky a politiků.

Za co všechno můžou daně? Daně mají přitáhnout hlasy voličů v předvolebních kampaních politických stran před podzimními parlamentními volbami. Daně mají zvýšit preference vládnoucích stran v rámci schváleného daňového balíčku, jehož jsou součástí. Zdanění či vlastně nezdanění korunových dluhopisů, může svým dílem i za demisi současné vlády.

Daňový balíček byl s konečnou platností schválen a podepsán presidentem koncem dubna. Nepodařilo se ho přijmout už loni v prosinci, tak aby platil od 1. ledna. Nyní čeká na podpis premiéra. Ten je ale v demisi, a tak není jasné, zda bude platit a zda to bude alespoň od prvního dne v měsíci. Kromě mediálně zajímavých změn obsahuje balíček celou řadu změn technických, včetně DPH. Jen těžko si umím představit, že půlku měsíce se DPH počítá a stanovuje jinak než druhou půlku měsíce.

Jsem zvědavý, co dalšího nám daně přinesou.

Ivan Fučík