Každý má určitě nějakou představu o daňovém poradci. Nevím, jaká je ta vaše? Tu svoji se Vám pokusím tlumočit v tomto blogu.
Daňový poradce – profese, která má sloužit státu při výběru daní.
Osobně se mi nelíbí představa, ve které se daňový poradce objevuje v pozici jakéhosi okradače státu o daňové příjmy, pokud se chová tak, že chrání zájmy svého klienta. Podle této představy to dělá za pomoci svých klientů. A proto má stát za úkol mu v této činnosti zabránit. Jak jinak si lze vykládat návrh zákona předloženého a včera schváleného v poslanecké sněmovně, který prolamuje mlčenlivost daňového poradce a advokáta? Podle něj je daňový poradce povinen na přímý dotaz správce daně fakticky udávat své klienty. Nelíbí se mi ani názor, dle kterého je daňový poradce nenasytný, nafoukaný a pyšný jedinec, který společnosti škodí tím, že pomáhá podnikatelům platit nižší daně.
Popíšu vám svoji představu daňového poradce, která je s výše uvedenou ve velikém kontrastu. Budu Vám vyprávět příhody jednoho daňového poradce. Dal jsem mu jméno Daniel Rada. Je na vás, abyste si udělali svůj vlastní názor.
Znám hodně daňových poradců a zažil jsem i hodně situací, kdy daňový poradce radil svým klientům. Jak tedy vypadá takové klasické jednání klienta s daňovým poradcem? K daňovému poradci, panu Ing. Danielu Radovi se přišel poradit podnikatel. Dejme tomu, že se jmenuje Petr Novák. Pan Novák je truhlář a chce převést část svého podnikání na syna. Posílá ho prý paní účetní, neboť prý takový převod může mít dopad do daní. Představa pana Nováka je poměrně jednoduchá, chce předat svůj podnik svému synovi, aby ten mohl za stejných podmínek podnikat dál. „Pane Rada, je to taková jednoduchá rada, kolik to asi může stát peněz?“ Pan Daniel Rada (dál mu budeme říkat Dan Rada) pana Nováka svojí odpovědí překvapí. „Víte, pane Nováku, při převodu, který plánujete, musíte řešit daňové dopady z pohledu daně z příjmu fyzických osob, daně z příjmu právnických osob, daně z přidané hodnoty, daně z převodu nemovitostí a daně darovací, a to vše z pohledu Vás, Vaší společnosti a Vašeho syna. Pokud chcete, abychom posoudili daňové dopady ve více variantách, abyste se mohl rozhodnout, která je pro Vás nejvýhodnější, budeme celou situaci modelovat minimálně dvakrát, možná i třikrát. Asi si dokážete představit, že nebude úplně jednoduché každou situaci popsat a vyhodnotit z pohledu všech daní, a to ještě tak, abyste to z našeho popisu pochopil a mohl se podle něj rozhodnout při dalším postupu. Tím Vám chci naznačit, že uvedené daňové stanovisko nebude jednoduché a nebude tedy ani levné. Ptám se tedy, pane Nováku, jestli chcete ode mne respektive od naší společnosti zpracovat posouzení Vámi navržené varianty, nebo i všech ostatních, dalších možných Vámi nenavržených variant?“ Pan Novák je překvapen a musí si vzít čas na rozmyšlení. Raději odchází, celé mu to přijde zbytečně složité. Vždyť chtěl jenom převést své podnikání na syna. A všude v novinách se píše, že převody v rámci rodiny by měly být od daní osvobozené. Podle pana Nováka si buď pan Dan Rada vymýšlí, anebo možná ne, a pak jsou ty daňové zákony opravdu složité. Chce si však raději domluvit schůzku s jiným daňovým poradcem a danou situaci ověřit. Dozví se však to samé.
Pan Novák zvažuje situaci a přemýšlí, co mu zbývá. Přemýšlí, zda má daňové zákony studovat sám, zda se nemá jít zeptat na finanční úřad nebo se pokusit přesvědčit paní účetní, aby navrhla nejlepší řešení ona. Nakonec se rozhodne, že se vrátí za panem Danem Radou s tím, že se pokusí cenu co nejvíce snížit. „Pane Rado, nemohl byste to stanovisko udělat rychleji a levněji?“ „Pane Nováku, umíte ty skříně, které vyrábíte, udělat za půl plánovaného času a s polovičním množstvím materiálu?“ „Umím,“ říká pan Novák, „ale budou podle toho vypadat. A takovou skříň Vám nikdy neprodám, styděl bych se.“ „Vidíte, jsem na tom úplně stejně.“, říká Dan. „Stát si píše a schvaluje daňové zákony bez ohledu na to, zda jim podnikatel rozumí a jak jsou pro něj složité. Někdy máme problém i my, daňoví poradci, těm zákonům rozumět a správně je interpretovat. Nakonec se můžete podívat na Judikaturu Nejvyššího správního soudu v oblasti daní, jak je rozsáhlá a komplikovaná. Ale je to naše práce a není jednoduchá. Je také zodpovědná. Když Vám špatně poradíme, buď zaplatíte na daních více než máte platit, a budete se na nás zlobit, anebo přijde správce daně s tím, že jste zaplatil málo. A budete se na nás zase zlobit, protože Vám finanční úřad doměří daně a penále.“
„Tak dobře, pane Rado. Jdu do toho s Vámi a chci od Vás stanovisko.“, souhlasí nakonec pan Novák.
Rozhodnutí, zda je lepší si v dané konkrétní životní nebo podnikatelské situaci vzít na pomoc daňového poradce, je úplně individuální. Za to, že je rok od roku těžší si daně dělat sám, nemůže ani Dan Rada, ani jiní daňoví poradci. Pokud Vás to zajímá, budu Vám dál vyprávět příběhy pana Daniela Rady, které zažil při své práci. Budou to příběhy o daňovém poradenství.
Ivan Fučík
